Co je Montessori

PROČ MONTESSORI

Pedadogika Marie Montessori je uceleným vzdělávacím systémem, který zahrnuje vzdělávání dětí již od narození. Nahlíží na dítě jako na celistvou osobnost, pečuje tak o vzdělávání její/jeho mysli, rozvoj koordinace hrubých a jemných svalů, emoční růst a společenského chování. Vzdělává děti pro život.

Kdo byla Maria Montessori?

Maria Montessori říká : „Velikost lidské osobnosti začíná již okamžikem narození . Z tohoto téměř mystického tvrzení vychází závěr, který se může zdát zvláštní - vzdělání musí začít již od narození.“.

Děti do 6ti let mají úžasnou schopnost přijímat informace ze svého prostředí a ty se pak stávají trvale součástí jejich osobnosti. Tato obrovská schopnost učit se a vlastně tak vzdělávat sama sebe je unikátní právě pro toto životní období a Montessori pedagogika poskytuje návod, jak tohoto přirozeného potenciálu dítěte využít a pomoci dítěti jej naplnit.

 

V klidném připraveném prostředí s možností volného pohybu k získávání reálných smyslových zkušeností, příležistostí ke svobodné volbě činnosti  s respektem ke společným pravidlům komunity, používání kvalitních smysluplných pomůcek – aktivit za asistence dospělého se znalostmi, respektem k dítěti a s laskavým přístupem je možné rozvíjet intelekt dítěte, umožnit emoční růst (jiné slovo) a předat společenské chování.

PROSTŘEDÍ PŘIPRAVENÉ PRO DĚTI

Montessori třídy jsou s pečlivostí připravované tak, aby probouzely zvídavost, podpořily možnost učit sebe sama a zároveň postupně umožnily dětem pracovat co nejvíce samostatně. Bezpečnost prostředí dává dítěti jistotou, umožňuje volnost pohybu, která je klíčová pro proces učení, a celkově navozuje atmosféru vedoucí k prohlubování soustředění a rozvoji mysli. Materiály a aktivity vyzývají dítě k použití, jejich uložení a uspořádání má svůj řád. Dítě ví, kde aktivitu nalezne, kam ji má vrátit a také se může spolehnout, že ji najde na svém místě. Jednotlivé kroky práce s aktivitou pak přivádí dítě k vnímání posloupnosti. Použité zařízení je velikostně přizpůsobené proporcím dětí pro jejich pohodlí a k podpoře jejich samostatnosti.

Pro děti do 3 let zahrnuje prostředí především aktivity praktického života, tedy domácích činností, které jsou zvyklé pozorovat nebo dělat doma. Vedou k naplnění touhy dítěte dělat to, co denně pozorují u svých rodičů nebo ve svém nejbližším okolí.

Děti 3-6 let

...

POHYB KLÍČEM K UČENÍ

Citát: „Pohyb je klíčem k učení“

Maria Montessori poukazuje na pohyb jako na nedílnou součást vzdělávání. Vnímá pohyb nejen jako tělesné cvičení a procvičování svalů, ale také jako prostředek k tomu, aby dítě mohlo zkoumat své prostředí a brát si z prostředí to, co zrovna potřebuje. Pohyb umožní dítěti získat zkušenost z prostředí, a to všemi smysly. Smyslová zkušenost poskytuje intenzivní vjem materiálu, přičemž platí, čím reálnější a větší smyslový průzkum může dítě provést, tím silněji a trvaleji se ukládá do její/jeho mysli. Pohyb zprostředkující smyslovou zkušenost je díky tomu prvním prostředníkem k pocitu dítěte, že něco dokáže samo. Např. Dokáže samo rozpohybovat zavěšenou hračku.

Pohyb tak skrze získanou zkušenost dítěte z prostředí umožňuje vytváření nových spojení v mozku a tím zvětšovat jeho velikost a zároveň zvyšovat inteligenci. Čím více takových kvalitních podnětů dostává, tím více spojení se utváří. Reálná smyslová zkušenost v předškolním období poskytuje kvalitní základ pro pozdější rozvoj abstraktního myšlení.     

SPECIFICKÉ MATERIÁLY A AKTIVITY

Děti v montessori třídách mají možnost pracovat s předměty a aktivitami, které jsou vyrobeny z různých materiálů. Poskytují tak odlišné smyslové vjemy. Každý materiál má jinou teplotu, váhu, velikost, povrch, specifickou vůni, zvuk. Děti tak nevědomky získávají vědomost o tom, jaké vlastnosti u materiálů očekávat. Pečlivé uspořádání a krása a estetičnost jednotlivých předmětů a aktivit jsou pak pro děti oslovující a lákající k používání.

Výběr aktivit a materiálů je úkolem dospělého. Ten díky znalostem o vývojových potřebách dětí a také skrze pozorování aktuálních potřeb dětí ve třídě může kompetentně připravit odpovídající pomůcky, které představují pro dítě rozumnou výzvu (citát). Množství nabízených aktivit je omezené a nezahlcující. Respekt k neustále se vyvíjejícím potřebám dětí vede k obměnám materiálů a aktivit.  

SAMOSTATNOST, sebejistota

V montessori prostředí je samostatnost postupně se vyvíjející proces. Přirozenou touhou dítěte od narození je stát se nezávislým (citát "Little children, from the moment they are weaned, are making their way toward independence." Maria Montessori, The Absorbent Mind). Důvěra dospělého ve schopnosti dítěte posílí jeho sebevědomí, důvěra dítěte v prostředí mu usnadní do prostředí aktivně vstoupit a důvěra v sebe sama přináší postoj „Já to dokážu sám/ sama.“.  Prostředí připravené k užívání dětem poskytuje hmotné zázemí samostatnosti. Dospělý je trpělivým modelem chování, činností, umožňuje dítěti spolupracovat a dává dítěti prostor dělat věci samostatně. Každá činnost, kterou dospělý dělá je pro dítě zajímavá a dospělý by měl přemýšlet, jakým způsobem dítě do činnosti zapojit. Pouhé pozorování dětem nestačí. Čím více zkušeností a možností k opakování v prostředí dítě má, tím rychleji se v dané činnosti stává nezávislým. Samostatnost a nezávislost dává dítěti pocit sebejistoty.

JAZYK

Dítě absorbuje mateřský jazyk ještě před narozením (funkčnost sluchového aparátu od 16. Týdne těhotenství), naslouchá rytmu, melodii a skladbě řeči. Touha po schopnosti komunikovat je silnou základní tendencí každého člověka. Dítě po narození naslouchá lidské řeči a pozoruje oblast úst dospělých sklánějících se k nim. Obrovským vnitřním úsilím díky pozorování a náslechu začíná kolem 1. roku věku tvořit první slova a kolem druhého již doslova chrlí velké množství slov. Přirozenou potřebou naučit se jazyku oplývá dítě do 10 let, po celé toto období jeví zvýšený zájem o řeč, v každé fázi jiným způsobem, přičemž nejsilněji se projevuje právě v období, kdy se dítě učí slova a používání vět. Toto období právě pro unikátní vlastnost mysli dítěte absorbovat jazyk z prostředí je vhodné pro učení se dalším jazykm paralelně s mateřským. Každé dítě od početí má potenciál naučit se jakémukoliv jazyku světa. První žvatlání, které dítě vydává v sobě nese všechny fonémy světových jazyků a až díky náslechu jazyků, které se vyskytují v jeho prostředí začíná dítě napodobovat zvuky, které slyší kolem sebe a tento adaptační mechanizmus je principem naučení se mluvené řeči. Proto čím více jazykům dítě v předškolním období může naslouchat a zároveň čím dříve, tím trvaleji se každý z nich uloží do paměti dítěte a stane se součástí jejich osobností.

Obohacení jazyka pro děti v předškolním věku je zásadní složkou vzdělání. V montessori třídách se na komunikaci klade velký důraz. Děti mají během dne možnost vyjadřovat své myšlenky, ptát se, hledat společné řešení situací s ostatními ve třídě. Pro podporu rozvoje jazyka je důležité, aby dítě cítilo, že to, co chce říci je důležité. Dospělý tak dává dítěti prostor k tomu, aby řeklo to, co potřebuje a čeká, až dítě svou řeč dokončí. Stejně tak přirozeně, jako při hovoru s dospělým. Dospělý se snižuje na úroveň dítěte, čímž mu dává najevo rovnocennost a partnerství v komunikaci a zároveň možnost očního kontaktu.

Specifické materiály a způsoby komunikace v montessori prostředí napomáhají v rozvoji řeči nejen na úrovni pojmenovávání, ale i v oblasti skladby vět a gramatiky.

Z pohledu 3-6

...

SVOBODNÁ VOLBA A HRANICE

Jedním z charakteristických rysů montessori tříd je možnost volby. Už i malé děti jakmile začínají rozumět mohou mít možnost zvolit jestli si k svačince dají banán nebo jablko, jestli si vezmou na sebe modré kalhoty nebo zelené kalhoty a dospělý určuje pouze to, z čeho dá těmto dětem na výběr.

Každé dítě má jiný dar a talent a také jinou rychlost vývoje. Maria Montessori rozuměla těmto individuálním rozdílům v učení a proto připravila pro děti takové prostředí, ve kterém si děti mohou vybrat to, co je momentálně v hledáčku jejich zájmu. Právě tento zájem pramenící z dítěte je hnací silou jeho vzdělávání a umožní zdokonalovat se rychleji, protože to co jej baví a chce dělat mnohem snáze zanechá trvalejší stopu v jeho mysli. Každá volba v montessori třídě má rozumný účel, je zajímavá a přiměřená vývoji.

Stejně tak jako vše v životě člověka i svobodná volba je výsledkem postupného procesu. Dítě dostává vždy takovou možnost volby, kterou je schopné pochopit a unést. V batolecím věku jsou to tak volby ze dvou možností, později se rozšiřují na stále více možností se rozhodovat a volit nejen to s čím chce pracovat, ale také s kým chce pracovat a jak to chce dělat.  

LIMITY

Aby se dítě mohlo stát platným členem své společnosti potřebuje se naučit znát její pravidla, zvyklosti a společností akceptovatelné a neakceptovatelné chování. Nedílnou součástí montessori vzdělání je předat dětem tato pravidla aplikovaná na prostředí komunity třídy. Děti do tří let se s pravidly společenského chování seznamují během dne. Děti ve třídách 3-6 let se na tvorbě pravidel podílí. Tyto dohody třídy, které učí děti respektovat samy sebe, své okolí i své prostředí, dospělí sami důsledně modelují a zároveň dohlíží na jejich dodržování dětmi. Dospělý je dítěti vzorem a jeho důslednost budí v ídtěti důvěru v to, že jeho slova nejsou planá.

Způsob nastavení hranic musí být jasný, stjně tak jako důsledky nedodržení nastavených hranic. Pochopení a udržení hranic poskytují dětem svobodu a sebedisciplinu. Díky přijetí pravidel se může dítě spolehnout na to, že se v prostoru může bezpečně pohybovat, svobodně volit a postupně si utvářet disciplínu v sobě samém.